Cinklo mi to jako esemeska na mobilu včera ráno. A já jsem věděl o co jde. Nechybí jí kvetoucí louky a štěbetající ptáčkové, jako ta naše návštěva Petřína, kdy jsem ji při krev i smysly rozehřívajícím slunci ohnul v půli kopce a bez ohledu na všechno jsem si ji vzal.

Pokračovat ve čtení článku...

Chtěli jste příběhy a já jsem slíbil najít si tu chvíli pro vlastní poučení. Tenhle je trochu letitý a není přesně z mojí generace a dostal se ke mně obroušený o hromadu promočených kapesníčků, takže pikantních detailů zůstanete ušetřeni. Nicméně jako materiál ke studiu či zamyšlení to poslouží dobře.

Pokračovat ve čtení článku...

Odmlka byla na místě. Není totiž mnoho co psát – díky Malířce jsem se jednak plně zapojil do procesu návrhu prominentního velkodesignu na kšeft a druhak mne vztah s Malířkou natolik naplňuje, že se mi po mém pestrém životě profesionálního společníka nijak zásadně nestýská. I když, léta praxe nezahodíte jen tak...

Pokračovat ve čtení článku...

Děkuji za četné starosti o to, jak se mi vede. Myslel jsem, že vás nebudu nudnou šedí svého běžného rutinního života obtěžovat, ale na vaše vlastní riziko, proč ne. Protože ta nudná šeď je někdy pěkně k posmátí.
Ozřejměme si celkový obraz, jenž se poněkud změnil od doby, kdy jsem si tu vyléval srdce naposledy.

Pokračovat ve čtení článku...

Nikdy neříkej nikdy nebo konec. To máte tak. Zastavil jsem se u Bohdana, bo potřeboval poradit se stavbou nějaké makety velkoměsta. Ne snad, že by sehnal prachy na svůj blockbuster, ale přicmrdává nějakým amíkům u filmování v Česku. A jak jsem tak na něj čekal, padl můj zrak na knihu na jeho stole. Grigo aneb Osobní zápisky ženského společníka. Přišlo mi to nějak povědomé... Co prosím??? Safra?

Pokračovat ve čtení článku...

Moje odmlčení mělo veskrze institucionální charakter, jak jste si domysleli. Bez básnické licence je možno nelicencovaně prohlásit, že události mne pohltily a já už nestíhám vlastní život ani sledovat, natož zaznamenávat.

Pokračovat ve čtení článku...