O blogu

Weblog jednoho společníka pro ženy. Ano, máte pravdu - ženy si mne najímají a za moji společnost si platí. I za milování se mnou. Za chvíle se mnou. Je to tak divné? Co si myslíte, že děláte vy lepšího? Netoužili jste někdy po dokonalém večeru? Po schůzce bez problémů, která vás oblaží, uspokojí? A kolikrát jste ji měli? Nebo spíše, kolikrát jste ji měly? Kolikrát vás ten váš chlap naštval, když jste mu navařily, nastrojily se a on přišel domů, usadil se na gauč, otevřel lahváč, protože vy jste zapomněly, že fotbalu se nedá konkurovat. V takové chvíli je každé třeba někdo, jako jsem já. Jiří zvaný Grigo.

REKLAMA

AquaparkMoje odmlčení mělo veskrze institucionální charakter, jak jste si domysleli. Bez básnické licence je možno nelicencovaně prohlásit, že události mne pohltily a já už nestíhám vlastní život ani sledovat, natož zaznamenávat.
Proč? Na to je těžká odpověď a byl bych se na ni asi vykašlal, ale tak trochu si myslím, že vám ji dlužím. Takže máte na svědomí můj oběd a já odpověď vám.

Minule jsme můj život opustili ve stádiu ranného kapitalismu, kdy jsem po propařené noci zjistil, že můj kumpán, se kterým jsem rýsoval po ubruse slanou tyčinkou namočenou do červeného vína, je skutečně TEN Kaplický. Ano, TEN. Malířka mne v tomto přeci jen možná maličko přecenila.

A TEN Kaplický mi právě volal na mobil.

Náš hovor připomínal opatrné kroužení právě probuzeného lovce lvů kolem lva v momentě, když lev vstoupil do sprchy a nachytal dotyčného lovce takříkajíc v nedbalkách. Honza (mohu-li mu tak ze setrvačnosti říkat), to se dalo čekat, nadával.

"Ahoj Grigo, hele ty jsi mamlas," začal na mne do telefonu.
"No, já se moc omlouvám..." snažil jsem se hájit.
"Nech toho. Jak tohle můžeš udělat," navážel se do mne.
"To neni, jak si myslíš," odpovídal jsem, jenže mne nepustil ke slovu "Já jsem fakt nechtěl aby... "
"No ne, to ti řeknu, zaponout započítat do návrhu vnitřní pnutí, to je fakt hovadina na druhou," ujistil mne Honza.
"Jaký vnitřní pnutí," znejistěl jsem a ne poprvé to ráno jsem měl dojem, že někdo je myšlenkově pár let napřed.
"Když jsme počítali ten náš viklan s tím inter-sloupem, tak ty jsi tam nezapočítal vnitřní pnutí!"
"Jaký... ? Aha," zapálil se mi konečně plamínek života ve špuntovně krku.
"No ne, tak ti to hned ráno volám, jak jsem si na to vzpoměl... "
"Hele a co ta novinářka, nebude průser..." převedl jsem hovor na momentálně nejdůležitější svoji myšlenkovou platformu.
"To máš fuk. Proč bychom se nemohli pobavit, ne?" odfrknul si Honza. "Máš ten plán ještě v hlavě? Měli bychom to pro jistotu hodit na prkno, než na to zapomenem, to víš, takhle vzniklý věci jsou nejlepší," dodal k tomu.

V průběhu následujících pár dní jsme opravdu naši malůvku posbírali z paměti a hodili na rýsovací prkno. Co na tom, že ji nikdy nepostavíme, ale jako trvalá inspirace nám může přijít vhod.

A pak jsem se stal něčím, co bych nazval televizní hvězdou. Šot, jak paříme, se dostal do vysílání televize, ta komento-holčina, kterou jsme poprznili, to okomentovala jadrně a peprně. Kaplický a já jsme tam vypadali jak nejlepší přátelé, kteří se znají desetiletí. A nějaká hvězdička, která chtěla vypadat jako že je in podotkla, že jsme s Kaplickým super kámoši a že jsem skvělý architekt a jak je fajn, že architekti tak drží pospolu. Jak málo stačí, aby se život změnil.

Už nejsem nájemný prostitut. Během pár týdnů jsem se stal něčím, čím jsem nebyl nikdy: uznávaným a respektovaným. Najednou nebyl problém, aby mne Malířka představovala ve společnosti jako svého partnera, protože mne všichni od vidění poznávali. Lidé mne zastavují a říkají "vy jste ten spolupracovník Kaplického" a já to nekomentuju. Všichni to berou jako zdrženlivost, skromnost, která šlechtí. Najednou je pár posledních let, které jsem strávil u ženských v posteli zapomenuto a převráceno do toho, čemu jsem nikdy nevěřil, že by mi mohlo vyjít. Jsem architekt.

V architektuře, jako ve všem jiném, jde tolik o prosté jméno. Je tolik dobrých, hodně moc skvělých, ale jen málo těch, které si pamatujete. Najednou ty paničky, které jsem kdysi obšťastňoval a při tom jim navrhl v bytě umístění jídelního koutu nebo koupelnu, to proto, aby manžílek zaplatil a neremcal, se všude chlubí, že to dělal ten Grigo, Kaplického kámoš. Kamarádky závidí a manžílek už chápe, proč to bylo tak drahé. Práce machra se pozná a hned je co vyprávět známým, pikantnosti navrch si paničky nechávají pro sebe. Nakonec bych si skoro říkal, že jsem to nedělal pro peníze, ale prostě jen tak, pro povyražení, nebo že se nic intimního vlastně ani nekonalo, že je to jako nevinný flirt, jako minulý život.

Najednou je můj styl stylem osobitým, mé návrhy pozoruhodné, mé jméno zapamatování hodné.

Jak veliká je to změna? Převeliká. Věřte mi, převeliká.

Zatímco dříve jsem neměl komu co kreslit, dnes zakázky odmítám. Mám svůj malý ateliér, zaměstnal jsem čtyři lidi, protože nejsme velkofabrika, ale stylová architektonická kancelář. S Honzou, když je v Česku, jdeme zapařit a nakonec i v rozhovoru mne jednou označil za svého tajemného společníka, což to všechno jen rozdmíchává. Kola se točí, svět a moje hlava s nimi.

Co dodat. Navrhuju akvapark, sice jen z části, protože rutinní a nezáživné věci na něm nechávám sériovým producentům akvaparků. Navrhuju citlivou vestavbu do historické zástavby a i na té Národní knihovně si štrechnu, pokud se na ni ovšem seženou penízky. Ba aj s Topolánkem jsem si při nějakém mecheche potřásl pravicí. Dost na kluka z vidlákova a nájemnou štětku.

Asi už jste pochopili, kam tím směřuju.

Tak za prvé, vlastně byste neměli co číst, protože teď už je konec šťavnatým příhodám z dámských ložnic. A číst suché povídání o všedních problémech jednoho architekta, koho by to bavilo.

A za druhé, já už bych tu radši nepsal, protože riziko, že si někdo spojí dvě a dvě dohromady a navíc mu opravdu vyjdou čtyři, je tu neúměrné mému potěšení plynoucímu z psaní těchto příběhů. Jak Malířka, tak má nová pozice architekta Zemí koruny České, je příliš blízká mému srdci.

Přejte mi to. Už proto, že tohle není pohádka. Nemůžu tu skončit prostým " a pokud nezemřeli, žijí šťastně podnes". Já nevím, jak dlouho mi ta má vlastní pohádka vydrží. Budu ji žít dále a o to štěstí se musím přičinit, věru že to vím.

Přičinil jsem se a v momentě, kdy bylo možno, jsem se držel pevně štěstí za pačesy a budu se držet, dokaváde to půjde.

Protože víte, jak to je. "Přičiň se a nebe Ti pomůže," říká staré přísloví.

A platí jak pro mne, tak pro vás.

Platí i pro tak beznadějný případ, jako jsem byl já.

A jestli jste můj blog měli rádi, nezoufejte. Bohdan při minulé chlastačce na mojí terásce rozšafně pravil: "Jestli práva na tenhle životní příběh prodáš Menzelovi, tak mne fakt nakrkneš. Tohle chci točit já!"

Jestli tedy ponaučení mělo zůstat, aby to nebyl bohapustě žvanivý a prázdný blog, pak snad to výše uvedené.

Mnoho štěstí a poděkování za vaši přízeň,

Váš Grigo.

Komentářů: 31

Tip: pokud odpovídáte na něčí komentář, dejte jeho číslo (vpravo v rámečku) do hranatých závorek [3] - takhle.

  1. 1 Avatar emorjino píše:


    škoda.. dobře se to četlo..
  2. 2 Ošklivník píše:


    Sbohem Grigo, je super, že máš lepší časy.
  3. 3 amra píše:


    Co dodat. Vsechno krasne nekdy konci. Mozna i slzu uronim.
  4. 4 Amoondre píše:


    No nie, dalsi Radek Hulan. To je na mna moc. Od polky som to ani necital....
  5. 5 Tom píše:


    Tak pravil a odkráčel tiše do noci... Sbohem. Budeš nám scházet!
  6. 6 Avatar TwoTick píše:


    Ahoj, mame podobne tema - baleni zenskych, mam o tom taky blog http://twotick.bloguje.cz ale beru to vic psychologicky a delam to pro zabavu :D jinak vcera jsem precetl cely tvuj blog, uplne me chytnul. Ubytovani v hotelu xx xx Arab - no parada, chci taky :)
  7. 7 frettie píše:


    Mno, trošku škoda.

    A pak, že to krásní lidé nemají jednodušší, každý normální snaživej kluk se musí snažit, Grigo se vyspí s kotětem co mu patří půl Prahy, opije se s Kaplickým, natočí ho a má miliony. My jiní na to musíme léta dřít a začínat od píky, ne z postele.
  8. 8 Avatar TwoTick píše:


    frettie: ale ne, todle je sebelitost :) neni pravda, každej může žít život jakej bude chtít. Není to záležitost vzhledu (víc na blogu http://twotick.bloguje.cz), je to prostě o tom uvědomit si, že můžes cokoliv a začít na sobě makat holka. Psychologie :)
  9. 9 nosi píše:


    Skoda, hodne velka skoda.. Me by zajimal tvuj zivot i jen plnej navrhovani, ale chapu te.. Vzpomen si obcas a napis sem neco, cokoliv :-)
  10. 10 Avatar Jirka Pech píše:


    Pěkně se to čte. Tak ať Ti to vydrží! :-)
  11. 11 el loco píše:


    A z toho nám plyne ponaučení: nepracujte, nesnažte se. Stačí, když máte ksicht a někoho správně ošukáte a s někým se správně ožerete. Veškerá píle a úsilí je vám v životě k ničemu. Stejně vám nějaký vychcánek nakonec ukáže dlouhý nos, jako Grigo.
  12. 12 Avatar píše:


    lol
  13. 13 keff píše:


    Bez ponaučení, s pousmáním :).
    Díky Grigo, pěkně se to četlo, a pravdivé či ne? To ať posoudí jiní.
  14. 14 deirdre píše:


    :o)... tak teda hodně štěstí a občas si vzpomeň na tvé čtenáře...
  15. 15 David V. píše:


    Grigo, díky za hezký blog i pěkný závěr.
  16. 16 Avatar Unixorn píše:


    Bylo to zajimave a je mi celkem jedno, jestli je to vse pravda, ci ne.
    V kazdym pripade hodne stesti, Grigo, a dik..;-)
  17. 17 Avatar ELis píše:


    Ať už to byla pravda nebo ne, psal si moc dobře a skvěle se to četlo. Přeju ti v životě jen to nej a tvoje spoty mi budou chybět...
  18. 18 Avatar meduzka píše:


    no, já jsem si to myslela, že to tak dopadne, tak aspoň, že došlo k oficiálnímu rozloučení s blogem.... v TV jsem to BOHUŽEL neviděla, ale doufám, že s tebou, coby uznávaným architektem, někde bude rozhovor, a já konečně uvidim, jak vypadáš, a třeba se dozvim i něco o Malířce... teda jestli jsi nekecal... to se ještě uvidí :-)
  19. 19 frettie píše:


    TwoTick: tak jedna vec, jsem ten frettie, a docela si i verim, ale jak jsem kolem sebe casto videl, tak dobry vzhled dopomuze k ledascemu. :)
  20. 20 Avatar Misha [openID] píše:


    pěkná story, jen co je pravda. jinak ten rozhovor s Kaplickým je tady - http://www.reflex.cz/Clanek27011.html
  21. 21 Avatar Grigo píše:


    Díky všem za přání! A Mishe za odkaz... Poslední odstavec ... a vy mi furt nevěříte, to už to musí potvrdit i Kaplický :)
  22. 22 Avatar Grigo píše:


    A pro frettieho: tohle beru jako další českou výmluvu, proč to nejde a proč je lepší nadávat v hospodě než něco dělat...

    Já jsem architekturu vystudoval, promoval sumna cum laude. K čemu mi to bylo, když bych sám nikdy nesehnal peníze na velký studio a do konce života kreslil kuchyně, že jsem si dal praxi v Paříži u architekta, jehož jméno stejně zdejší smetánce nic neřekne, i když je světatřída...

    A to, že jsem se chytil, jak jsem se chytil, je pro mne znamením toho, že vždycky to nějak jde... :)
  23. 23 frettie píše:


    Grigo: o tom neni pochyb, musis mit neco za sebou, architektura neni snadna skola, jen mi nerikej nic o cechacstvi. jen mi prijde, ze posledni dobou na nekterych blozich ztraci lidi soudnost, i s humorem. Ano, sehnal jsi prachy na studio, ale jak jsi je shanel? Tak, ze ti dopomohl tvuj (jiste vydrenej) vzhled, i to muselo dat zabrat, nekteri takhle, nekteri pres pusu, nekteri pres pili, nekteri pres stesti a nekteri vubec, samozrejme ze to jde ... to by tady nebyl ani Kaplicky a jini.

    Stejne jako by si na sebe v zivote nemohl vydelat napriklad David Cerny, kdyby nemel pili porad se zdokonalovat a zlepsovat, dostal se tim do sveta. Stejne tak housliste (Sporcl, ...), je jich podle mne spousta stejne dobrych, ale jen oni se prosadi, protoze se snazi. Dalsim skvelym prikladem je S. Sablikova, holka ze Zdaru, trenuje na prehrade nebo na dverich v pokoji, a jak to zvlada, to ze prekonava leta stary rekordy o nekolik sekund, to je snaha, pile a odvaha do toho jit po hlave. Stejne jako ty, to vis ze to jde, jen se musi trosku chtit ... a mit odvahu jit do toho, vis kolik lidi by se toho, ze by meli pracovat s Kaplickym leklo a neslo do toho? Spousty ...
  24. 24 Avatar kajinek32 píše:


    díky za skvělý čtení, škoda, že to končí, ale od té doby, co jsi začal žít "jiný" život, už to nebylo tak čtenářsky zajímavé, jako před tím... Možná by bylo hezký zavzpomínat a psát zas o té době..
  25. 25 frettie píše:


    kajinek32: bylo to zajimave, moc zajimave :)
  26. 26 diky píše:


    hodne stesti, zdravi a uspechu do budoucna, Grigo!
  27. 27 babet píše:


    to je skoda, ze koncís, Grigo.
  28. 28 Avatar poky8 píše:


    Měl bych takovej menší dotaz. Jak jsi popisoval v článku "Bohatá holka to asi také nemá snadný", tak po revoluci byla Malířka právě plnoletá. A jak si psal v článku z října 2006 "Tak jsem vyrazil za malířkou lidských těl", tak jsi odhadoval malířce 25, možná trochu víc. Ale podle toho předchozího údaje by mělo být malířce cca 34. Buď vypadá Malířka hodně mladě, nebo ty máš hodně špatnej odhad.

    Nechci nějak rejpat, ale tohle mě trochu zarazilo. Jinak musím říct, že tvůj blog je ten nejzajímavější, na kterej jsem zatím narazil:). Škoda, žes skončil.
  29. 29 Avatar Grigo píše:


    [28] Poky, máš pravdu, je jí přes třicet a můj původní odhad byl mizerný. Holt vypadá mladě a to mne zmátlo :)
  30. 30 Jakib píše:


    Mate talent, psani knih by Vas taky uzivilo.
    Hodne stesti.
  31. 31 Avatar Aurelie píše:


    Zajímavé čtení. Přeji hodně sil do dalšího psaní!

Zanechte vlastní komentář