O blogu

Weblog jednoho společníka pro ženy. Ano, máte pravdu - ženy si mne najímají a za moji společnost si platí. I za milování se mnou. Za chvíle se mnou. Je to tak divné? Co si myslíte, že děláte vy lepšího? Netoužili jste někdy po dokonalém večeru? Po schůzce bez problémů, která vás oblaží, uspokojí? A kolikrát jste ji měli? Nebo spíše, kolikrát jste ji měly? Kolikrát vás ten váš chlap naštval, když jste mu navařily, nastrojily se a on přišel domů, usadil se na gauč, otevřel lahváč, protože vy jste zapomněly, že fotbalu se nedá konkurovat. V takové chvíli je každé třeba někdo, jako jsem já. Jiří zvaný Grigo.

REKLAMA

Párty Párty s malířkou byla velkolepá příležitost, jak se blýsknout ve společnosti. Přehlédl jsem, kdo párty pořádal, ale pití i jídla bylo moře, hvězd a hvězdiček bulváru taky, milhi se tam i nějací magistrátní politici. My jsme přišli pozdě, samozřejmě. Hlavně proto, že Malířka vypadala v noční robě tak hezky, že jsme se zapoměli delší dobu v koupelně. Naštěstí ji má velkou (tu koupelnu!) a s teplou kožešinkou na zemi, ale rozmazal jsem jí malování. Ehm, oficiálně jsme se zdrželi v kanceláři.


Malířka je kočka, to už jsem říkal. A já, když jsem prolustroval svůj šatník a vytáhl oblek Giorgio Armani (koupeno v Londýně, u nás se Armani obleky neprodávají a to je škoda), jsem vypadal taky ušle. Co ušle, vypadal jsem jako světák z nejlepší společnosti. Hádali byste mi o čtyři nuly na kontě víc, to vás ujišťuju.

Na párty mi to hádali všichni. Malířka se tulila, obcházela se mnou lidi, ale dlužno říci, nuda, když odmyslím Malířku samu. Většina lidí zde byla tak zajímavých, jako toaletní papír: použít a zahodit. S většinou z nich se dalo maximálně tak společensky zakonverzovat a na to já moc nejsem při pohledu na ty klony nefalšované nudy.

Pak mne Malířka představila takovému staršímu švihákovi v letech. Honza, příjmení jsem v tom randále přeslechl. A že prý si budeme rozumět. A vzdálila se, jak se vyjádřila, kroužit na povrchu událostí. Ukázalo se, že Honzík taky dělá do architektury. A tak jsme zabrali stůl, začali persekuovat jednoho pingla, aby nám nosil jedno šáňo za druhým a občas stopili mísu jednohubek a večer začal hezky utíkat.

Když jsme končili s prvním šáněm, tak jsme se začali bavit o svých momentálních projektech. Tedy, já se zeptal Honzíka a ten taškář pravil, že zrovna zevluje kolem Národní knihovny. Zasmál jsem se vtipu a připustil jsem, že já bych chtěl přestavět Svatýho Víta, jestli ho církev vrátí státu, že to bude dobrá pomsta.

Po druhým šáňu prokládaným whiskey, jejíž obraz už se mi neskládá, jsme začali překreslovat plány tý knihovny. Medůza na suchu je fajn, shodli jsme se, ale co do toho přidělat něco falickýho, ať je multikulturelní prdel. Nemaje propisku, ukořistili jsme lahev červeného a misku slaných tyčinek a na stůl jsme začali rozkreslovat falivěž. Byla lahůdková, rozšiřovala se, což byl technický problém. Jednak po druhém šampusu se už hůř kreslí, navíc slaná tyčinka, i když ji vhodně zakousnete, není lepší, než redisperu. A navíc byl problém, jak věž udělat z granitu tak, aby se nerozhrnula do stran.

Proč jsme ji chtěli stavět z granitu, už netuším, ale vymysleli jsme dokonalý systém zpevnění vnějšími obručemi. Pak jsme spočítali, že by musely být příliš hustě a že by často praskaly. S čtvrtou lahví jsme vymysleli vnitřní reverzní sloup, tedy protizávaží zavěšené na ty obruče, ale uvnitř věže. Vypadalo to jako sloup. Dokonce jsme ho obložili pískovcem, aby to mělo gotizující vizáž. Bylo to kolosální.

Pak Honza navrhl, že bychom měli vyhodit pískovec a omotat to trubkama s vodou, že to interiér osvěží. Souhlasil jsem, jenže do našeho nákresu se nám převrhla pátá lahev a dílo bylo v prdeli. Tragédie pro národ i pro knihovnu.

V tom okamžiku tam dorazila nějaká tlustá baba, která chtěla mermomocí rozhovor, plavala kolem našeho stolku jako banánová rybička. S Honzíkem jsme se pokusili navázat na naše architektonické vize a předložit jí plasticky naše úpravy, objímali jsme se kolem ramen, abychom té důchodkyni nepadli do výstřihu, ale podařilo se nám to nějak ukočírovat.

Jak jsem se dostal domů, netuším. Tedy, k Malířce. Už jsem si navykl říkat jejímu bytu "doma". Jisto je, že jsem se probudil na gauči, jednu nohu jsem měl v rukávu saka a někde jsem ztratil ponožku. Zadoufal jsem, že jen ji.

Malířka se smála, když jsem se pokusil vařit jí i sobě kávu. Už na druhý pokus se mi podařilo nalít vodu do šálků a ne sobě na kalhoty. Vypadalo to na příjemné a pohodové ráno v rodinném kruhu a nevykolejilo mne ani to, že svině kukuřičný lupínky měly tendenci brát roha z misky.

"Jste si padli s Honzou do oka," konstatovala Malířka. "Akorát co jste to kecali do tý televize?"
"Šak je to jedno, lásko," odvětil jsem. A když Malířka tázavě nadzvihla obočí, doplnil jsem to: "Jen jsme kecali o národní knihovně. Honza si dělal z té panímámy legraci, že ji stavíme a ta mu to sežrala i s navijákem," uculil jsem se našemu vlasntímu vtipu.
"Co vám sežrala," nechápala Malířka...
"No tu knihovnu, že ji totálně přestavíme," mumlal jsem s pusou plnou lupínků.
"Hele a on Honza chce, abys mu s tím vážně pomohl?"
"S čím," nechápal jsem...
"S tou knihovnou přeci..."
"S jakou?"
"S tou, co staví..."

Vypadal jsem asi dost nedůvtipně. Na svou obranu musím říct, že většinou mi to zapaluje excelentně, ale když ze mne ještě unikají bublinky z brut šampusu, nemůžete ode mne očekávat brut myšlenky.

"Tu přeci projektuje Kaplický, lásko. To byl vtip, to je jasný."

Malířka odložila hrneček a chvíli se na mne upřeně dívala.
"Vždyť ano..." a pak jí svitlo: "Hele, vždyť jsi s ním celý večer přeci pařil!"

Sundal jsem si z nohy sako, sáhl jsem do kapsičky a vytáhl jsem vizitku. A pak se přes ten brut konečně ta brut myšlenka protlačila. Seplo to.

"Ou tů," zasakroval jsem.

V tom se rozezvučel mobil. Malířka se pro něj natáhla, podívala se na displej a proti svým ranním zvyklostem hovor přijala: "Honzo? Ano, dám ti ho..."

Natáhla se přes stůl, já se podíval na displej a hluboce jsem se zamyslel.

Tak, jako mi bylo včera automatické, mi teď najednou nepřišlo vůbec vhodné začít žoviální tykačkou. Zvolil jsem neutrálnější "Grigo, ano?".

Ou jeee.

To jsem ještě netušil, že jsem nastoupil dráhu televizní hvězdy.

Komentářů: 34

Tip: pokud odpovídáte na něčí komentář, dejte jeho číslo (vpravo v rámečku) do hranatých závorek [3] - takhle.

  1. 1 učitelka píše:


    Blýsknout s y...
  2. 2 Avatar gosh_girl píše:


    Bobe, ty teda jedeš!!!Checht!
  3. 3 el loco píše:


    Obleky od Armaniho prodává v Brně na Zelném trhu IDOLO Fashion. Ale jak to není v Praze, tak to v ČR není vůbec, typické...
  4. 4 Honza píše:


    LOL tak do ted jsem ti jakz takz veril, ale dneska jsi presel do sci-fi...

    Ale cteni je to super!
  5. 5 el loco píše:


    A krom toho - jet do Londýna, kde je Savile Row, a koupit si Armaniho oblek je skutečná hereze a projev nedostatku stylu.
  6. 6 Avatar Gomba píše:


    Moc hezké čtení! Těším se na pokračování :-) A taky na úpravu té medúzy, anžto se mi moc nelíbí. Asi to bude absencí jakési té dominanty ... třeba ani nemusí být falická.
  7. 7 frettie píše:


    Pokracovat, a rychle ;)

    btw: tv? kde a kdy? :)
  8. 8 Avatar zuzi píše:


    grigo, nekecej ...
  9. 9 Avatar píše:


    lol
  10. 10 Avatar gosh_girl píše:


    Proč se Vám to všem pořád všechno zdá tak k neuvěření???
  11. 11 keff píše:


    Pěkné a čtivé, nejen ve srovnání s dnešním Bleskem ale i s Hospodářkama :)). Těším se na pokračování:)
    PS: nebyla ta prsatá TV důchodkyně Malina Obrowská?:)
    PS2: mohla by být chobotnička kovově zlatá a ne zelená, Grigo? Prosím, prosím (vážně)
  12. 12 XondraX píše:


    Hej, lidi, nechte si tu spoustu kritiky, nebo se zas dočkáme dlouhého publikování ničeho. Mě to vcelku baví.
  13. 13 Florentka píše:


    No tak teda... čistě hypoteticky, kdyby to co tady píše byla pravda (a možný je všechno), tak snad člověk, kterej se zabývá architekturou pozná Kaplickýho...Jinak dostalo mě >> "Ou tů," zasakroval jsem.
  14. 14 Lars píše:


    No,

    asi takhle. Je mozne, ze jsi na nejake party potkal Kaplickeho, aniz bys o tom vedel. I ten fakt, ze by sis s nim cely vecer povidal o NK, aniz bys byt jen z kontextu pochopil, s kym mluvis, se da stravit - i kdyz by to nevypovidalo prilis lichotive o tobe samem.
    Cemu ale odmitam verit je to, zes s Kaplickym proplkal cely vecer bez toho, aby se neprihrnul nejaky vlezdoprdelka a nechtel se s nim vyfotit ci jinak spolecensky blysknout. Ta party byla preci v Cechach, nebo ne? :-))
  15. 15 Avatar Inka píše:


    Halóóó, tak pokračuj! Nemůžu se dočkat!!!
  16. 16 Lindt píše:


    Myslis asi tu party, kterou jsem prosedela Kaplickymu na kline JA?
    Jednomu takovymu, co mu koukala z rukavu vysacka GA,jsem polila sako.
  17. 17 ecom píše:


    Je jasny, ze tohle neni pravda, ale vic se mi to libilo, dokud to, ze to jsou vymysly slo predpokladat a ne, ze to bylo jisty. Ale pekny cteni, diky.
  18. 18 Avatar baretta píše:


    Výborná historka, akorát jako bývalá scénáristka se ptám nedůvěřivých čtenářů: pravda nebo fikce? :)
  19. 19 džejna píše:


    jo, pěkná fantazie :)
  20. 20 Avatar meduzka píše:


    Hele Grigo, už jseš docela trapnej, jak něco nakousneš a pak dlouho nic... Koukej se nad sebou zamyslet a něco s tim udělat.
  21. 21 Avatar gosh_girl píše:


    Grigo, ted nema cas, jelikoz navrhuje nejaky bazen, jakmile si najde chvilku, tak vam neco pripise... (jeho tiskova mluvci)
  22. 22 Avatar baretta píše:


    to gosh: Samozvaná tisková mluvčí nebo jmenovaná? Já jen, abychom pak nemuseli číst nějaký dementi od griga... :)
  23. 23 Amoondre píše:


    Nejak nam to tu zacina hulanovatiet...
  24. 24 mr. mlask píše:


    tak tohle je moc i na mě. :-D ladim banánový rybičky, ale stejně v nich nic neuvidim, tohle prostě nemůže být pravda!

    ale zasmál jsem se ke konci excelentně: "Honza si dělal z té panímámy legraci, že ji stavíme a ta mu to sežrala i s navijákem..." :D
  25. 25 babet píše:


    tyyyyjooo, jaktoze jeste není dalsí díl, uz tak dlouho, hm tak zase nic....frustrace
  26. 26 Kvazi píše:


    No, vypada to, ze tady je po legraci.. realne ci alespon uveritelne zazitky nejsou a ty smyslene zase nenachazi to spravne obdivne publikum. Navic se pri tehle frekvenci psani uz neda ocekavat, ze by fungovala predchozi vyhruzka, ze prestane psat, kdyz se nam to teda nelibi... bye bye, bylo to zajimavy a bylo toho dost.
  27. 27 Pavel píše:


    Když jsem náhodou narazil na tento blog, tak jsem si říkal - konečně nějaké pořádné zajímavé čtení a on už je snad konec? to néééé, já chci ještě!!!!
  28. 28 Avatar zuzi píše:


    Milý Grigo ... loučím se s tebou... bylo to zajimavy a bylo toho dost - jak píše Kvazi. Nicméně ... ještě počkám, jestli si tě Jan Kaplický zvolí za toho tajemného pomocníčka tady, o kterém mluví a nechce zatím prozradit :o) pak bych se ti hluboce omluvila, tak čau, a přeju hodně štěstí s malířkou a tak vůbec ... :o)
  29. 29 frettie píše:


    Ahoj Grigo,
    mno, tesim se na dalsi a dalsi texty :)

    Tesim se, co napises dal ;)
  30. 30 Avatar meduzka píše:


    no, mám takovej dojem, že tady je to zabitý.... škoda, realita nerealita, četlo se to dobře
  31. 31 Ošklivník píše:


    Grigo asi umřel, nebo ho psaní nebaví. V prvním případě budiž mu zem lehká, v tom druhém budiž mu odpuštěno.
  32. 32 Avatar meduzka píše:


    nebo psát nemůže, páč dělá na falickým prvku národní knihovny, krom toho teď bude slavnej, tak si nemůže dovolit sem takhle zveřejňovat svý soukromí
    měl by to smazat, až bulvár zjistí, že na Národní knihovně pracuje gigolo a ctihodná občanka malířka s nim má poměr...
  33. 33 Avatar holkazvenkova píše:


    :D
  34. 34 6práci píše:


    Nevím, tomuhle se mi nechce věřit ani za kus selete. :)

Zanechte vlastní komentář